
ÚVODNÍ PREAMBULE
Po listopadu 1989 se v naší zemi
uměle vytvořilo vědomí, že vydělávat si poctivou prací je projevem hlouposti či
dokonce slabosti. Měřítkem společenského postavení a úcty se v této
době staly peníze, nejlépe peníze rychle a snadno vydělané. Na úkor nás
všech - zaměstnanců.
Základním problémem při používání těchto
slov je zakořeněné povědomí, že dělník musí být nevyhnutelně ten, kdo se živí
řemeslem, tedy zjednodušeně řečeno, prací svých rukou. Za dělníky je nutno
považovat všechny zaměstnance, kteří za svojí práci pobírají mzdu jejíž výši
určuje zaměstnavatel. Je tedy lhostejno, jestli někdo stojí za soustruhem,
u volantu traktoru či za psacím stolem. Vždy jsou to lidé práce, kteří
nejcitlivěji a nejvíce nesou každou ekonomickou či společenskou změnu.
A přitom se jedná o skupinu obyvatel, která v největší míře
svojí činností vytváří bohatství země. K nim můžeme směle připočítat
drobné živnostníky, jimž stát neukazuje právě přívětivou tvář.
I když současné vládnoucí strany se ohání
tezemi o podpoře právě těchto lidí práce a některé i zmátla
svojí levicovou orientací, vše zůstává při starém a řadový občan je vždy
ten, kterému se nic nepromine, vše musí zaplatit (i když na tom nenese
sebemenší vinu), aniž by proti tomu měl možnost protestu. Všichni to známe ze
své zkušenosti. Od roku 1998 tady vládla strana, jejímž středobodem je péče
a starost o občana, ale skutečné výsledky tomu neodpovídaly.
Nezaměstnanost se zvyšuje, občan kromě dvou dnů voleb nemá možnost rozhodovat
o dění ve své vlastní zemi, protože o něčem tak základním, jako je
referendum, se stále jen mluví. V současné době vládne pravicový kabinet,
který již nastínil občanům své
představy: placené zdravotnictví, pozdější odchod do důchodu, deregulace
nájemného, zvyšování DPH u potravin, vody tepla, elektřiny, plynu. To vše
přinese občanům v každodenním životě nemalé starosti.
Nezaměstnanost a existenční problémy
jsou využívány k tomu, aby byla masa zaměstnanců držena na uzdě, věnovala
se shánění základních prostředků na obživu a ze strachu o svůj příjem
se proto k ničemu nevyjadřovala. Ale my se ptáme, kdo jiný než občané této
země, ti, kteří dnes a denně vytváří hodnoty, by měl rozhodovat
o jejím osudu?
Česká republika
nemůže jít svým vývojem kupředu, pokud bude valná většina členů této
společnosti bržděna ve svém rozvoji. Jestliže někdo tvoří většinu bohatství, má
plné a nezadatelné právo na svůj rozvoj a podporu. Státní systém
netvoří a nereprezentuje úzká vrstva velkopodnikatelů, vrcholných politiků
a samozvaných mluvčích, ale tvoříme ho my všichni, zaměstnanci, dělníci
státu. Stačí jen jedno, uvědomit si svoji sílu a tím se hlásit o to,
co nám patří. Jedině tak najde naplnění naše celoživotní práce a snažení.
Dělnická
strana prosazuje názor, že radikálních změn může docílit pouze skutečná -
radikální - opozice. Nemáme ve zvyku šířit prázdné fráze, aniž bychom skutečně
usilovali o realizaci svých cílů. Naše požadavky budou jasné a srozumitelné. Je
na každém z vás, jak se k nim postavíte.
programové POŽADAVKy
DĚLNICKÉ STRANY
Dělnická strana
je politickou, nekonfesní stranou uznávající politické pluralitní a
demokratické zřízení v České republice a v tomto smyslu také přijímá
odpovědnost na případné participaci moci.
Členem Dělnické
strany se může stát každý občan České republiky starší 18. let, mající českou
národnost a jenž souhlasí s tímto Programem. Organizační záležitosti
strany řeší Stanovy Dělnické strany.
Dělnická strana je si plně vědoma, že kultura a civilizace
našeho státu a národa má svoje hluboké ideové a historické kořeny
v antické a křesťanské oblasti filosofického a právního myšlení; je si
také vědoma, že zejména vývoj dvacátého století v našem státě svými
totalitami a důrazem na materialismus pošlapal a dusil morální hodnoty a
tradici našeho národa, jeho svobodu, a tím i identitu českých lidí a konečně i
ekonomickou prosperitu státu.
Dělnická strana
nemůže přijmout ani současný bezbřehý ekonomický, právní i politický
liberalismus, založený na sociálním sobectví s absencí solidarity,
redukujíc život na pouhé ekonomické využití s cílem vytvořit
z člověka bezcitnou konzumní bytost. Vycházejíc ze snahy o nápravu
politického a morálního života občanů v našem státě, předkládá Dělnická
strana svým členům - jakož i celému národu – Program, jenž ideově stojí na
třech základních pilířích. První pilíř tvoří národně politická oblast,
následuje část zahrnující morální a mravně politické záležitosti, a konečně
oblast ekonomická a sociální, přičemž všechny tři části spolu tvoří nedílný
celek.
Text Programu si nečiní nárok na konečnou
platnost, může se podle okolností a se souhlasem většiny přítomných členů
sjezdu strany měnit.
I.
Dělnická strana požaduje znovuobnovení
svrchovanosti České republiky, vystoupení z Evropské unie. Odmítáme přenesení pravomocí do nadnárodního
bruselského centra, čímž dojde ke ztrátě suverenity naší republiky. Rovněž
odmítáme stále se prohlubující federalizaci Evropy, vytvoření jednotné evropské
vlády a funkci evropského prezidenta – jakousi Evropu občanů. Preferujeme
spolupráci mezi národy na rovnocenné, vzájemné bázi, nikoliv na podřízenosti
diktátu ekonomicky silnějších států, jako je tomu v současné Evropské
unii. Naše vztahy musí být bezproblémové především s našimi nejbližšími
sousedy.
Vystoupení z vojenských struktur NATO.
Česká armáda musí být plně profesionální, v
dostatečném počtu a moderně vyzbrojená schopná obrany republiky.
Požadujeme okamžité stažení českých vojáků ze všech zahraničních misí NATO,
čímž se zamezí obrovskému plýtvání finančních prostředků ze stání pokladny.
Vzhledem k naší pohnuté historii je třeba spoléhat se sami na sebe a nebýt
odkázáni na rozhodnutí velmocí. To souvisí i s naší snahou dosáhnout státní
a politickou neutralitu České republiky a usilovat o uznání tohoto stavu u
všech relevantních velmocí světa.
Požadujeme zavedení určování národnosti
obyvatel republiky a jejího potvrzení do rodných a křestních listů, rovněž
i občanského průkazu. V tomto smyslu je třeba změnit Ústavu ČR.
Vypovědět ilegální přistěhovalce. Lidé bez státní příslušnosti budou
vyloučeni ze všech státních podpor a dotací. Nechceme být „žumpou Evropy“ a
zemí plnou imigrantů, přistěhovalců ze států bývalého Sovětského svazu,
Balkánu, Asie, Dálného východu apod. Požadujeme zrušení přistěhovaleckých
táborů a zrušení všech podpor pro přistěhovalce. Politický azyl či povolení
k pobytu může dostat pouze osoba splňující morální kvality a odborné
znalosti, u níž je předpoklad, že se přizpůsobí národním tradicím a zvykům
občanů České republiky a je zde záruka plné asimilace do většinové společnosti.
Reforma ústavních institucí. Dělnická strana požaduje zavedení
jednokomorového parlamentu o počtu dvou set poslanců, zrušení imunity vyjma
politické činnosti. Senát považujeme vzhledem k jeho pravomocím za
zbytečný a neefektivní. Prosazujeme snížení hranice pro vstup do parlamentu pro
politické strany na tři procenta, neboť tím dojde k větší demokratizaci
společnosti, oživení politické scény a odbourání zakonzervovaného stavu
způsobujícího stagnaci v politické sféře.
Zrušení státních dotací pro politické
strany za mandáty poslanců a senátorů. Politické strany musí hospodařit pouze s členskými
příspěvky či dary od svých členů a příznivců. Současný systém odměňování za
získané mandáty a procenta ve volbách je vzhledem k naší ekonomické
situaci příliš štědrý; občané ze svých kapes hradí i činnost těch politických
stran, které vůbec nevolili.
Zavedení odvolacího práva voličů vůči
poslancům, tzv. imperativní mandát. Poslanec je zodpovědný svým voličům a
politické straně, která ho nominovala na volební kandidátku po celé volební
období. Pokud přestane poslanec prosazovat volební program, díky němuž byl do
funkce zvolen, politická strana má právo zbavit jej poslaneckého mandátu. Rovněž
požadujeme zrušení doživotní funkce soudce všech stupňů soudů; pokud se prokáže
jeho nekompetentnost nebo závažné pochybení v jeho rozhodnutí, a to i
v minulosti – bude odvolán.
Jsme pro přímou volbu prezidenta republiky;
rovněž i pro přímou volbu starostů měst a obcí. Jsme rozhodně i pro úpravu
volebního systému tak, aby lépe odpovídal požadavkům doby. Požadujeme zřízení
Ústavního zákona o referendu jak na celostátní, tak i na obecní úrovni. Zejména
v obcích by se častěji mělo referendum využívat.
Žádáme daleko větší
samostatnost měst a obcí v právní, ale i daňové oblasti. Pokud
vyhlášky jejich zastupitelstev nejsou v rozporu
s vojensko-bezpečnostní politikou státu nebo obecnými mravy a morálkou,
mají mít platnost zákona v dané obci a žádný soud je nemůže zrušit
Je nutné zavést Zákon o domovském právu.
Každý občan má mít své trvalé bydliště, které je zároveň jeho domovem. Zákon o
domovském právu by občanům v případě jejich nouze zaručoval dostačující
pomoc obce, v níž trvale bydlí či se tam narodili. Tím by se velká města
zbavovala i tzv. bezdomovců, kteří by byli eskortováni do svých domovských
obcí, které by měly povinnost se o ně postarat.
Požadujeme zřízení zemských hranic Moravy a
Slezska, neboť jejich současná absence
není v souladu s Ústavou ČR, jakož i s Velkým státním
znakem ČR. Morava i Slezsko bylo vždy nedílnou součástí Českého království a
v jeho rámci se země jasně identifikovaly svými historickými územními
hranicemi. Z tohoto důvodu je vyznačení
geografických hranic historických zemí vzhledem k jejich kulturní a
historické identitě nutností. Česká republika ovšem zůstává unitárním státem.
Přehodnotíme i pomoc českého státu tzv.
třetímu světu,
poněvadž nejsme tak bohatí, abychom mohli kdekomu pomáhat. Jsme si dobře
vědomi, že problémy rozvojových zemí jsou jejich vnitřní záležitostí a že téměř
veškerá zahraniční pomoc se k prostým občanům nedostane, neboť končí
v kapsách a na bankovních účtech vedoucích představitelů těchto zemí či
různých kmenových náčelníků, kteří pak nakupují zbraně na likvidaci své
případné opozice.
II.
Přísná ochrana kulturního a národního
dědictví. Jsme si vědomi, že kultura našeho státu, jakož i celé Evropy,
stojí na řecko-římské kultuře a křesťanství. Škody v myšlení lidí našeho
národa má na svědomí úmyslný odklon od
výše zmíněné anticko-křesťanské kultury a jejích morálních hodnot. Je třeba se
postupně vracet ke konzervativním morálně-duchovním hodnotám, jež jsou zárukou
kvality života lidské společnosti. Duchovní, kulturní a národní bohatství je
odkazem našich předků a je povinností státu se o ně řádně starat. Důsledně a
přísně trestat pokusy o ilegální vývoz historických památek do ciziny.
Prosazujeme formou zákona zavedení a stanovení pravidel pro používání češtiny
jako státního jazyka České republiky.
Požadujeme přijetí zákona o ochraně života
od samého početí až do přirozené smrti.
Pohlavní deviace postavit mimo zákon.
Zákaz homosexuálních sňatků. Jednoznačně odmítáme snahy postavit zákonem
homosexuální vztahy na stejnou úroveň manželství. Žádáme zrušení zákona o
partnerských vztazích. Aktivity pochybných pseudohumanistů jsou mimořádně
nebezpečné pro občanský pořádek a přirozený stav společnosti a znamenají
postupný morální ale i fyzický úpadek lidské společnosti. Pohlavní deviace musí
být zcela jednoznačně postaveny mimo zákon.
Dělnická
strana požaduje trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech, jakož i za terorismus.
Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny,
mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové
nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci
falešné humanity nejsou přípustné. Ostatně trest smrti vždycky měl ve škále
trestů, jež lidská společnost uznávala, odnepaměti svoje místo a není důvod
tento fakt přehlížet. Dále je třeba snížit trestní odpovědnost u pachatelů na
třináct let věku. Justice musí být schopna řešit kvalitně a především
spravedlivě soudní procesy v přijatelné lhůtě. Občan musí získat pocit
důvěry ve vymahatelnost svých práv.
Je
třeba novelizovat Zákon o policii, jakož i zákon o vězeňství. Každý zločinec, pouliční zloděj,
násilník, ale i výrostci poškozující majetek obce či vlastníka domu, různí
rváči a provokatéři apod. musejí počítat s tím, že policie se s nimi
při dopadení mazlit nebude a veškerá odpovědnost proto padá na ně. Jejich
svoboda skončila tam, kde začíná svoboda jiného. Hovořit v tomto případě o
humanitě je naprosto scestné. Vězeňství je třeba zbavit nesmyslné „humanizace“;
vězňové musejí mít pocit, že jsou ve vězení, nikoliv na léčení. Svou tvrdou prací - která je tím správným
výchovným prostředkem – si vězňové musejí platit svůj pobyt i ochranu, jakož i
dluhy, které svou činností napáchali.
Požadujeme Zákon na ochranu mravnosti
společnosti. Tímto zákonem by výroba, rozšiřování a prodej tzv. tvrdé
pornografie zmizela ze scény a s ní i různé obscénnosti např.
v televizi apod. (reality show aj.). Pomocí i tohoto zákona by
s okamžitou platností byla zakázána pouliční prostituce.
Absolutní zákaz všech drog, které se
v tomto evropském prostředí za škodlivé drogy považují. Tvrdé tresty
pro jejich distributory a uživatele. Odmítáme legalizaci tzv. měkkých drog a
trváme na důsledném potírání obchodu s drogami. Pro dealery drog
navrhujeme tvrdé tresty vězení bez možnosti předčasného propuštění. Pobyt
v léčebně pro drogově závislé si každý narkoman bude hradit ze svých prostředků,
státní dotace je v tomto případě nepřípustná.
Prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků
z tzv. malé a velké privatizace z počátku devadesátých let bez ohledu
na promlčecí lhůty jejich trestných činů. Viníci, kteří tehdy umožnili obrovské
rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni včetně
zabavení osobního majetku a opětného zestátnění podniku. Rovněž zablokovat
veškerý majetek – včetně osobního - těm podnikatelům, kteří na svém kontě mají
zkrachovalé a rozprodané podniky či dluží státu a věnují se nekalému
podnikání.
III.
Vrátit Zákoníku práce jeho pravý smysl.
Naším cílem je zajistit dodržování práv zaměstnanců a vytvořit tvořivou
atmosféru partnerství mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Zaměstnanci musí mít
ze strany zaměstnavatelů garantována veškerá práva dle Zákoníku práce;
v případě jeho nedodržování hrozí zaměstnavateli sankce. Z toho
důvodu je třeba zřídit speciální pracovní soudy, které by byly pro zaměstnance
bezplatné; rovněž zaměstnanci by měli
pro řešení případných konfliktů bezplatnou právní poradnu.
Zastavit krizový růst nezaměstnanosti.
Vycházíme z faktu, že práce není zboží v běžném slova smyslu, nýbrž
je pro člověka nutností a má svůj hluboký mravní a sociální význam. Vytvářet
nová pracovní místa podporou ekonomického růstu a investic zaměřených zejména
na regiony postižené obrovskou mírou nezaměstnanosti. Využít systém
rekvalifikací podle potřeby změn odbornosti a celoživotního vzdělávání.
Zabezpečit formou dotací zaměstnávání absolventů škol a vyučených, kteří neměli
možnost získat potřebnou praxi ve svém oboru.
Úřední místa budou obsazována pouze na
základě osobních zásluh a kvalifikace, nikoliv politickým protěžováním.
Důležitá úřední místa ve státní sféře, zejména ministerstva, musí být
obsazována na základě odborných kvalit úředníků, nikoliv podle členství
v politické straně. „Správná“ stranická legitimace není vstupenkou na
lukrativní posty a členství ve správních a dozorčích radách. Požadujeme zavedení
tzv. úřednické definitivy, o kterou
by dotyčný úředník přišel pouze v případě závažného porušení předpisů či
dlouhodobé nekvalitní práce.
Požadujeme, aby vlastnictví výrobních
prostředků, budov apod. bylo nejen soukromé, ale i družstevní a státní.
Zejména podporujeme vznik podniků se zaměstnaneckými akciemi, v kterých
zaměstnanci jsou ve vztahu k zaměstnavateli jeho partneři a podílejí se na
čistém zisku podniku, jakož i odpovědností za jeho chod.
Podporujeme vznikání řemeslnických cechů, cechovních spolků, jakož i
cechovních komor za účelem obnovení zašlé slávy českého řemesla a jeho tradic.
Tyto cechy mohou vytvářet svoje vlastní finanční fondy, jež by byly
kapitalizované, a sloužily by na sociální podporu svým členům např. v případě
nezaměstnanosti, nebo jako půjčky apod.
Vrátit prestiž a uplatnění učebním oborům a
řemeslu jako takovému. Zajistit důkladnou optimalizaci sítě středních škol
a učilišť s ohledem na regionální podmínky. Připravovat potřebné obory
podle reálné dostupnosti pracovních míst v dané oblasti. Podporovat
kvalitní přípravu na dělnické profese. Zde se mohou dobře uplatnit výše zmíněné
cechy a cechovní komory.
Podporovat české zemědělství a český
venkov. Dělnická
strana nepovažuje zemědělskou, ale i jinou půdu České republiky, za zboží, a
proto odmítá jakoukoliv spekulaci s ní, jakož i její prodej cizincům.
Soběstačnost našeho státu ve výrobě potravin je naším hlavním cílem. Rozvoj
zemědělství a kvalitní podmínky pro kultivaci krajiny a prostředí venkova musí
být jedním z hlavních národních zájmů. Podporovat rovnost všech forem
podnikání v zemědělství bez jakéhokoliv omezení. Pro kvalitní rozvoj
venkova je nutné zajistit dobré životní podmínky jeho obyvatel. S tím
souvisí především dopravní obslužnost a dostupnost všech služeb. Je také nutné
s konečnou platností na venkově vyřešit majetkoprávní vztahy, resp.
restituce.
Zjednodušení daňové soustavy a omezit
byrokracii a svévoli finančních úředníků. Základem fungující daňové reformy
by mělo být snižování nepřímých daní, tedy těch, které nejvíce zatěžují
sociálně slabší skupiny obyvatel. Dále u velkých podnikatelských subjektů
zavést daňovou progresi, a to tak, že právnická osoba čím větší zisky by
vykazovala, tím větší by měla daňovou zátěž. Tato progrese by ovšem neplatila v
případě, pokud by právnická osoba značnou část svého zisku použila jako
investici např. do infrastruktury státu, zdravotnictví, školství, tělovýchovy
apod., tedy do státních investic.
Je třeba se
zaměřit na důsledné vybírání a placení daní. V případě jejich neplacení
zavést nekompromisní postihy. Naopak pro podnikatele, kteří placení daní
dodržují, zavést mimořádnou „daňovou odměnu“. Odmítáme přenášení problémů a
finančních ztrát v oblasti bankovnictví na daňové poplatníky.
Omezit příliv cizího kapitálu, posílit domácí podnikatele,
živnostníky, obchodníky a výrobce. Tito se musí stát hnacím motorem a páteří
české ekonomiky. Čeští podnikatelé musí mít stejné podmínky pro podnikání jako
zahraniční podnikatelé či nadnárodní firmy. Je naprosto nepřijatelné
zvýhodňování cizího kapitálu nejrůznějšími úlevami, například formou „daňových
prázdnin“. Snížit daňové zatížení středních a malých podnikatelů tak, aby
ušetřené finanční prostředky se staly zdrojem k rozvoji dalšímu podnikání,
což se příznivě projeví na ekonomickém růstu.
Stát se musí podílet značnou měrou na
garanci slušného sociálního zázemí pro zaměstnance, dělníky a jejich rodiny. Zde bude hrát
roli národnost dělníka či zaměstnance. Stát nemůže mít zájem na ilegálně
přivandrovalých námezdních dělnících. Ale nemůže mu být také lhostejné
zbídačení celých sociálních skupin českého obyvatelstva. Všichni zaměstnanci,
nejen dělníci, mají nárok na důstojné životní podmínky a perspektivu zvyšování
životní úrovně. Český dělník a řemeslník musí nabýt vědomí, že v případě
nouze není sám, že se o něj jeho vláda, potažmo stát důstojně postará. Jen
takové vědomí utužuje pocit vlastenectví a národní pospolitosti.
V souvislosti s vymíráním
obyvatelstva všemožně podporovat mladé rodiny, aby si mohly dovolit mít
děti. Za tím účelem je třeba obnovit státní bytovou výstavbu pro mladé rodiny.
Právo na bydlení je jedním ze základních lidských práv a z tohoto důvodu
není možné ponechat tuto důležitou oblast pouze působení tržnímu hospodářství.
Musí být vytvořeny podmínky finanční i legislativní pro znovuzahájení této
výstavby. Finančně podpořit Státní fond na rozvoj bydlení a zvýšit finanční
krytí státních programů na obnovu bytového fondu. Rovněž podporovat rozvoj bytových
družstev a družstevní bytové výstavby formou nevratné půjčky od státu, nebo
bezúročné půjčky.
Zajistit kvalitně fungující zdravotnický
systém. Zdravotní péče musí pro občany zůstat bezplatná, s výjimkou
luxusních zdravotnických služeb. Je neodkladně třeba zredukovat počet
zdravotních pojišťoven a zprůhlednit jejich činnost. Peníze od daňových
poplatníků musí jít přímo do zdravotnictví, nikoliv na výstavbu luxusních
paláců. Odmítáme plýtvání finančních prostředků ve formě bezplatného léčení
cizinců, kteří do České republiky přicestovali z oblasti Afriky, Asie a
Dálného východu. Prioritu v lékařské péči mají čeští občané. Požadujeme,
aby občané české národnosti, kteří vykonávají těžkou manuální práci, např.
slévači, horníci apod., jednou ročně mimo svou dovolenou na čtrnáct dní ze
státních prostředků odjeli na rehabilitace do lázní.
Komplexní národní reforma českého školství.
Vytvoření výhodných podmínek pro studium sociálně slabších studentů. Vzdělanost
národa je obrazem jeho kvalit a zároveň jeho budoucností. České školství musí
vychovávat k vlastenectví a úctě k národním tradicím a kulturním hodnotám
křesťanství. Základním pilířem školství musí být školy státní, hrazené
z veřejného rozpočtu. Soukromé školy jsou hrazeny pouze ze zdrojů jejich
zřizovatelů. Ve školách základního typu je zapotřebí postupně odbourávat systém
liberální výchovy a žáky naopak vést k úctě k autoritě, sebeovládání
a kamarádství.
Rozvoj sportu a tělovýchovy. Stát musí
vytvářet podmínky pro rozvoj sportovních aktivit občanů a pro masový i
výkonnostní sport a tělovýchovu, což je nejlepší zárukou pro zdravý rozvoj
generací. Provozovatele sportovních aktivit motivovat k pořádání akcí pro
širokou veřejnost daňovými úlevami. Rovněž vytvářet takové podmínky, aby si každý,
kdo chce a může po své práci či ve svém volnu, mohl zacvičit v prostředí
k tomu určeném, v tělocvičně apod. buďto zcela zdarma nebo za
minimální poplatek.
Senioři musí mít důstojné podmínky pro
svůj život. Odchod
občana do důchodu nesmí znamenat snížení jeho životní úrovně a odstranění na
okraj společnosti. Stát musí zajistit seniorům důstojné podmínky a nenechat je
napospas osudu. Důchody musí být každoročně valorizovány tak, aby byla pokryta
míra zdražení ve všech oblastech a vzhledem na reálný pokles kupní hodnoty.
Výše průměrného důchodu nesmí poklesnout pod 50% reálné mzdy pracujících
v ČR. Odmítáme zvyšování hranice odchodu do důchodu a požadujeme její
zastavení pro muže na 61 let a pro ženy 59 let (mínus 1 rok za každé dítě).
DĚLNICKÁ STRANA - JDEME PROTI PROUDU!